Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie

Zde je malé nahlédnutí do života a poměrů v Lánech v dávných dobách,  především  na  přelomu 16. a 17. století,  na  základě gruntovních registrů z r. 1598. Jedná se o přepis z publikace CHRUDIMSKO A NASAVRCKO z r. 1926.

 

LÁNY

 

Jako  Žestoky,  24  vesnic  úvalu  bojanovského,  Podlažice,  Stolany  a  Rozhovice,  tak  i  Lány
před válkami husitskými náležely k statkům církevním. To mělo za následek, že o těchto osadách zachovaly se nám četné a staré zprávy.

Jan, biskup olomoucký, koupil totiž pro svůj kostel od knížete Otty statky Kroměříž a Jestbořice s četnými vsemi a důchody a mezi těmito vsemi, jestliže sledujeme další vývoj těchto statků, byly i dvoje Lány,   -   a to Lány na Důlku na Pardubicku a Lány na Chrudimsku.

Mimo to ve vsi byla i tvrz, jež stávala naproti bývalému mlýnu u silnice ze Stolan do Morašic vedoucí, na níž kolem roku 1386 připomíná se Bohuněk z Lánů, jenž měl druhou menší část osady, která později patřila asi panošům z Kunčí. Církevním statkem zůstaly Lány až do r. 1441, kdy 7. června t. r. Pavel, biskup olomoucký, zboží kostela svého, jež patřilo k Jestbořicům, zejména Crkáň, Barchov, Bezděkov, Opočeň, Naháji, Lány a Opočno v 600 kopách postoupil Mikuláši z Barchova a jeho dítěti, jakož i Janu Andělu z Ronovce, aby na krátko přešel do rukou Pernštýnů, odkud pak byl přivtělen ku Heřmanovu Městci.

Za Jana Hertvika z Rušinova, jenž byl krajským hejtmanem, ač nenáležela ves k Heřmanovu Městci, přece u tamního soudu městského, jemuž předsedal purkrabí z Lichnice, rovnaly se věci sirotčí, různé pře i vykonávalo právo hrdelní. Vyzírá to z nejstarší městské knihy purkrechtní, dle níž r. 1455 stál u soudu tohoto jako rukojmí Petr, rychtář z Lánuov, a to při smlouvě o statek sirotčí, kterou učinil Pech z Radlína s Dorotou z Úhřec (Ouherčic) o statek sirotčí.

R. 1463 před týmž soudem dne 7. února stál Václav z Lánů, jenž učinil smlouvu s Malcem.

Oba díly Lánů spojily se r. 1513, kdy Jan z Kunčí a na Zaječicích dědictví své ve Vápenném Podole, Citkov, Nutcie a Lány, a to dvůr kmetcí s poplužím, na kterém seděl Vašek, jenž platil 2 kopy gr., prodal Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Lichtenburce za 300 kop gr.

Podrobný soupis gruntů v Lánech objevuje se v zemských deskách r. 1565, kdy Jana Hamzová ze Štítného a na Morašicích, pozůstalá vdova po Petru Hamzovi ze Zabědovic, s povolením soudcův a na místě dcer Evy po p. Hamzovi, let nemající, společně se strýcem jejím a s povolením p. Bořka a Václava, bratří Hamzů ze Zabědovic, statek neboštíkův na dva díly rozdělila a do desk vepsati dala. Dle soupisu toho sedláci v Lánech byli:

  • 1. Martin Bělehradský . Platil vrchnosti své z gruntu 1 slepici a při sv. Jiří a Havle po 1 kopě 3 gr. 5 1/2 penízi. 2. Zych Hodek odváděl v obou lhůtách po 1 kopě 35 gr. 6  penízích. 3. Pavel Suchan. Platil v obou lhůtách po 1 kopě 6 gr. 4 1/2 penízích. 4. Petr Prošek. Platil po 58 gr. a z rolí od mlynáře 27 1/2 gr. 5. Mikuláš Hrabovec. Odváděl po 1 kopě 44 gr. 6. Petr Horáček. Odváděl vrchnosti po 50 gr. 2 1/2 penízi. 7. Jan Sedláček platil při sv. Jiří 15 gr., při sv. Havle tolikéž. 8. Havel Synek. Platil v obou lhůtách po 1 kopě 39 gr. 5 penízích. 9. Vaněk Gabriel odváděl v obou lhůtách po 54 gr. 10. Jan Machaň platil po 1 kopě 39 gr. 4 penízích a z polí 4 groše 2 peníze. 11. Jan Houser platil po 1 kopě 35 gr. 12. Jíra Prokopů. Platil po 1 kopě12 gr. 13. Petr Hroch. Odváděl v obou lhůtách po 1 kopě 35 gr. 14. Jan Molenda. Platil po 8 gr. 15. Jakub Štěrba platil po 2 1/2 kopě a odváděl 1 slepici. 16. Jinopanský Mach Vašura platil po 15 gr. 3 penízích. 17. Mach, mlynář Bořetický, odváděl v obou lhůtách po 14 gr.

Vedle nahoře vyznačených úrokův odváděli při Veliké Noci Mach Bělohradský, J. Hodek, Mach, mlynář z Bořetic, Jakub Štěrba, Jan Sedláček a Mach Vašura po půl beranu. Všickni sousedé vedle toho měli za povinnost na louce pod Morašicemi hrabati seno.

V této době grunt Macha Vašury v Lánech náležel heřmanoměsteckému špitálu. Dovídáme se o tom zvláště z půhonu Evy Špetlové na Morašicích, jejž učinila na Viléma ml. Operštorfa, na místě purkmistra a rady Heřm. Městce, kterým chtěla městecké přinutiti, aby poručili Jakubu Vašurovi  ze  vsi  Lánů,  by z gruntu,  k heřmanoměsteckému  špitálu patřícího, pí. Evě při sv. Jiří
r. 1582 odvedl 25 gr. 3 peníze.

V r. 1650 na gruntě tomto byl Jan Maryško, jenž statek ujal za 600 kop. V registrech Anny M. Khyslové  poznamenáno,  že  na  něm v   r. 1630 bylo 88 kop gr. skoupených  k obci městecké od Václava Maryšky, 253 kop náleželo, po otci držitele gruntu Janu Maryškovi.

Daleko jasnější přehled poměrů selských v Lánech podávají nám gruntovní registra z r. 1598, zřízená rytířem p. Hamzou st. Bořkem ze Zabědovic, do nichž vepsány nejen všecky grunty v Lánech, ale i veškeré platy a změny, jež se na nich od t. r. udály.

Dle register těch sousedy lánskými byli:

1. Jakub Hoch, jenž r. 1570 po sv. Stanislavu ujal grunt mateře své Alžběty a pozůstalého sirotka Jana po Petru Tesařovi za 225 kop gr. Zavdal ihned 15 kop a po sv. Václavě splatil 5 kop. R. 1576 ujal grunt za 300 kop gr. Jan Šípů. Zavdal 65 kop a ostatní při každém soudě spláceti měl po 5 kopách. Svrškové mu ponecháni: 3 dělné klisny, 1 dojná kráva, 1 svině, slepice s kohoutem, 16 hus, houser, kovaný vůz, železný pluh, brány, řetěz k vozu, železné vidle k hnoji, měděný hrnec v kamnech, dvoje žebřiny a ze zbroje přední i zadní kus, šturmhaub, piklhaub, voboječek, ručnice. R. 1613 ujal grunt od mateře své a bratří i sester Jiřík Šíp, kteří dostali po 7 kopách a za výpravu 3 kopy. Bratr Jiříkův Pavel dostal k svému podílu hřebici, sestra Dorota krávu. Matka Kateřina měla byt u hospodáře až do smrti, v komoře místo pro věci a místo při stole. R. 1669 grunt ten byl pustý.

2. Jan Machaň r. 1583 koupil statek svůj v úterý po sv. Matěji od sirotkův po neb. Jiříku Štěrbovi, Doroty a Jana, za 500 kop gr. Zavdal 75 kop a ujal svršky: 4 klisny s nádobím na ně náležitým, dojnou krávu, 2 dvouleté jalovice, dvouletého býčka, 3 dvouletá volčata a 2 roční, plemennou svini, 3 roční prasata, 4 plemenné husy, housera, 6 slepic, kohouta, 2 vozy se všemi potřebami, 2 železné řetězy, 2 pluhy se všemi potřebami, dvoje brány s železnými hřebíky, sekeru kladní, pilu, motyku, dvoje vidle k hnoji, dvoje vidle k senu, kopáč, měděný hrnec do kamen, měděný kotel, řezací stolici, 2 kosy s hrabicí, kosu trávní, díži, stůl a stoleček v síni. K tomu, až Jiřík by dospěl, měl mu Machaň vydati 2 klisny neb 15 kop gr., Dorotě 2 krávy neb 4 kopy gr. a měl oba sirotky opatrovati a šatiti.  A jestliže by děti k letům přišly a některé z nich v stav manželský vstoupiti chtělo, tehdy Jan učiní jim výpravu aneb dá po pěti kopách č. gr.

Machaň r. 1583 zemřel a zůstala po něm slušná řada dluhů. Proto ze závdavku 75 kop gr. dáno
na dluhy věřitelům: Jeho Milosti pánu za pivo a patoky 2 kopy 7 gr., za provazec dřev 10 gr., za půl džberu kaprů 11 gr., dluh Jakubu Zlatkému 3 kopy gr., Majdaleně Šimkové do Bylan 10 kop 25 gr., Štěpánovi Marsnášovi do Skutče za maso 7 kop 5 gr., Janu Vrtílkovi, ševci z Chrudimě, 2 kopy 5 gr., Kateřině, krejčové, podruhyni, 1 kopu 25 gr., Jiříku, čeledínu, za službu 1 kopu 20 gr. 6 d., Anně, děvečce, za službu její s příměnky 2 kopy 22 gr., Janu Pirkovi, co klisny řezal, 8 gr., Máchovi, mlynáři do Lánu, 28 gr., Machovi, pacholku, 12 gr., Kučerce do Morašic od šití košile 6 gr., Dorotě Hochové 7 gr., Janu Žebíkovi do Bylan 42 gr., Mikuláši Habrovcovi do Lánů 1 kopu, Janu, někdy čeledínu, za službu 5 kop 15 gr. Do Heřm. Městce za sůl 1 kopu 22 gr., Janu Preiskovi do Morašic 2 kopy, Vaňkovi Starému z Lánů 1 kopu, Matěji, krčmáři lánskému, 2 kopy, Kučerovi do Morašic 1 kopu, Janu Kováři do Morašic 19 gr. 3 d., Janu Stejskalovi do Zbihněvic 18 gr., Vávrovi, čeledínu, za službu 49 gr., Peckovi, čeledínu, za službu 1 kopu 3 gr., Mandě, chůvě, za službu s příměnky 1 kopu 5 gr., Václavu Zalabákovi za korec pšenice 40 gr., Rezině Krejčové do Bylan 40 gr., Dorotě do Chrudimě za sůl 6 gr. 3 den., Petrovi, pacholku, od řezání 20 gr., Adamovi do Kočí 28 gr., Jiříku Spekařovi do Chrudimě 3 kopy 15 gr.

Adamovi, synu Jiříka Štěrby, mělo připadnouti z gruntu 26 kop 26 gr. 1 d. Ježto Adam ze dvora morašického utekl, pánem se nespravoval a své vůle užíval, připadla všecka spravedlnost na Milost Pána, kteroužto on vyzdvihnouti ráčil.

V r. 1603 ve středu po památce sv. Fabiána a Šebestiána p. Hamza Bořek ze Zabědovic a na Morašicích koupil od sirotků Jana Macháně statek tento k ruce paní Kateřiny Hamzové z Dobřenic se všemi potřebami a ječmenem setým na 60 korcích, hrachu na 8 korcích, vše za 500 kop gr. Namláceného žita pro čeládku na chléb bylo 15 korcův a něco prosa.

Závdavku dal 75 kop a spláceti měl při každém soudě po 8 kopách. Z přídavku synu Janu ponechány 2 klisny nebo 15 kop gr., a to až by k letům přišel, a 5 kop gr. i sestře jeho Dorotě za výpravu.

V registrech za zápisem tímto psáno: "Já Bořek Hamza, na ten čas statku prvního dílu morašického dědičný pán, maje o tom dobrou vědomost, kterak ten statek v Lánech, kterýž má nejmilejší paní máti koupila, tehdáž velice spuštěn byl, protož k tomu svoluji, kdykoliv paní máti týž statek prodati by chtěla, aby ji za zlepšení při závdavku 50 kop gr. dáno a přidáno bylo . . . . ."  Stalo se v úterý po neděli, jenž slove devítník. Léta tohoto 1609 rukou vlastní.

V úterý po Veliké Noci r. 1615 statek tento, jenž dvorem slul, od paní Kateřiny Hamzové z Dobřenic koupil Myslibor Hamza, nejstarší Bořek ze Zabědovic, a to za 500 kop. Závdavku složil 237 kop 30 gr.

V registrech z r. 1669 dvůr tento, jenž slul "grunt Machanovský", odhadnout byl za 1000 kop. Byl však pustý a "z takového gruntu vrchnost některých příležitostí užívá a z ostatku 2 chalupy učiněny a vystavěny jsou".

3. Jan Machaň grunt svůj od Alžběty mateře a bratří a sester: Václava, Matěje, Mikuláše, Štěpána, Tomáše a Doroty v r. 1563 koupil za 300 kop. V gruntu bylo 6 klisen, 4 dojné krávy, 12 ovec, 5 kusů dobytka svinského, 2 vozy, 2 pluhy, troje brány, 10 slepic s kohoutem. R. 1583 statek tento v pondělí po sv. Trojici koupil od svého bratra Jana Tomáš Machanův a to za 300 kop Zavdal hned 70 kop a přijal mimo jiné tyto svršky: 4 šle na klisny, 4 uzdy a ze zbroje půlhák a voštip. Rukojmím za dobrého hospodáře a peníze gruntovní byl Mikuláš Habrovec, rychtář, Vít Janečkův, Matěj Bělehradský a Jan Machaň z Lánů.

Tomáš r. 1612 grunt svůj popustil synu svému Jiříku za 300 kop gr., který zavdati měl otci 75 kop. Jiřík přejal dluhy, zvláště: Pavlu Biramovi, řezníku do Skutče 8 kop, Pavlovi, pacholku, za službu 5 kop gr., Samkovi, řezníku do Chrudimě, 2 kopy, Vaňku, krčmáři lánskému, 6 kop, Pražákovi, šafáři, 4 kopy 30 gr., Jiříku Vlachovi do H. Městce 3 kopy 30 gr., Markovi, ševci z H. Městce, 2 kopy 55 gr., záduší morašickému za 2 duby 28 gr., Janu Přádýnkovi z H. Městce 52 gr., Šimonu Prokopovi za pivo 1 kopu 32 gr., do Choltic za obilí 8 kop 30 gr. a j.

Otec si vymínil skliditi 20 záhonů pšenice, 20 záhonů žita, a po roce měl mu Jiřík zasíti po každé vlastním semenem 5 záhonů pšenice a žita. Syn vedle toho za přítomnosti sousedů slíbil jej míti u stolu.

R. 1616 Jana, dcera J. Machoně, svých 9 kop 28 gr. 5 d., které na tomto gruntě měla, prodala záduší morašickému, a to za 2 kopy 15 gr., které ihned od záduší přijala.

4. Matěj Bělehradský v r. 1571 grunt svůj ujal od svého otce za 225 kop a zavdal 25 kop a přijal
5 klisen, 2 krávy, jalovici, volečka, plemennou svini, 4 roční prasata, 10 ovec, 3 husy, 15 slepic s kohoutem, 2 kované vozy, pluh, dvoje brány, řetěz k vozu, dvoje vidle k hnoji, kopáč, sekeru kladní, lopatu, motyku, vidle na seno, kosu hrabici i travní, žebřík a ze zbroje přední plech, piklhaub, oštíp, šavli a ručnici.

R. 1618 prodal Matěj grunt svůj svému synu, a to za 175 kop. Hotově dostal 25 kop a z gruntu vymínil si, aby mu syn do smrti svým semenem osíval 10 záhonů žita i pšenice a po 5 záhonech hrachu, ječmene i prosa, zahrady 5 záhonů, komoru, v níž jest a své věci má, a též při jeho stolu s ním, co Pán Bůh nadělí, aby jídal.

5. Adam Houžvička ve čtvrtek v den sv. Matěje r. 1588 koupil grunt od Jakuba Habrovce za 200 kop. Zavdal 31 kop 15 gr. a složil 18 kop hned. Ostatní spláceti měl po 4 kopách, a to o každém soudě. Ve gruntě byly svršky: 2 klisny, roční jalovice, roční vepř, 6 slepic s kohoutem, řezačka s kosou, vůz, pluh, dvoje vidle, lopata, kopáč, stůl, díže. Houžvička r. 1593 v pátek po památce sv. Bartoloměje grunt tento prodal Václavu Žebíkovi, a to za 200 kop. Žebík zavdal hned 18 kop a přijal zádušní krávu, roční jalovici, 4 slepice, kohouta, 50 mandel pšenice, 20 mandel žita, 4 mandele ječmene, 7 záhonů ječmene na zahradě, 7 záhonů na poli, 8 záhonů hrachu, 7 záhonů čertovky s vikou, 25 záhonů ovsa, záhon mrkve, záhon zelí.

R 1601 měl grunt Jan Kaplan, jenž koupil jej za 200 kop od sirotků V. Žebíka. T. r. byly v gruntě 2 zádušní krávy.

6. Adam Suchan grunt svůj koupil od bratra Václava, mateře své a sestry Anny za 135 kop gr.  Z peněz kupních na každého dostaly se 33 kopy 45 gr. V gruntě byly 3 klisny, 3 krávy dojné, roční jalovice, voleček, svině plemenná, vůz, pluh, brány. Adam zemřel r. 1609, a poněvadž manželka jeho zle se chovala, prodal p. Bořek Hamza ze Zabědovic grunt Janu, synu Jana Machoně, za 200 kop a přidáno mu mimo některé svršky 10 korců žita, 15 ječmene i ovsa a 10 korců hrachu.

7. Havel, jinak Havlín, statek svůj v pondělí po Božím vstoupení r. 1570 koupil od Matěje, Víta, Doroty a Mandaleny, sirotků nebož. Jana Janečka, bratří a sester svých, za 325 kop gr. č.. Svrškové ve statku byli: 4 klisny, dvouletý hřebec, stádní kůň, hřebice dvouletá, 6 dojných krav, 2 roční volčata, roční jalovice, plemenná svině, 5 ročních prasat, 2 kované vozy, pluh, dvoje brány, vozní řetěz, 3 husy, houser a 15 slepic s kohoutem. Z kupní sumy na každého sirotka dostalo se 55 kop. V r. 1600 statek tento za 355 kop koupil Jiřík Brož.

8. Mikuláš Habrovec grunt svůj od matky Alžběty a bratří i sester Jakuba, Barbory, Mandaleny a Kateřiny koupil r. 1560, a to za 200 kop. Zavdal 15 kop. Na každého po zaplacení dluhu dostalo se po 32 kopách 5 gr. Záduší sv. Marka na gruntě mělo 1 kopu gr. Jakub z gruntu měl dostati mimo podíl ještě hřebici nebo 8 kop. R. 1580 grunt Hrabovcův koupil Jiřík Maryško, a to za 300 kop. Zavdal 105 kop a přijal ze svršků 4 klisny, hřebičku u klisny, 3 krávy, 3 volčata dvouletá, tele, svini, 4 prasata, 10 ovec, 2 husy, housera, 2 vozy, pluh, dvoje brány, řetěz, provaz, čtvery šle na koně, čtvery uzdy, řezačku, travní kosu, hrabici, řebřiny s lišněmi, kladní sekeru, kolečko, motyku, hrnec v kamnech, stůl, díži, voršof. R. 1582 grunt tento ujal po smrti Maryšky od Václava syna a Doroty matky jeho Václav Suchán, a to za 300 kop a měl zavdati 105 kop. U gruntu bylo již t. r. 6 klisen, 3 vozy, 15 ovec, 6 svinic atd. Suchan r. 1619 zemřel a grunt přijal od Doroty mateře, Jana, Anny a Jakuba, bratří svých a sestry své, Pavel Suchán za 300 kop. Zavdal 105 kop, z čehož každý dostal po 21 kopě. Ježto Jakub byl nezletilý, zůstal jeho podíl za Pavlem, jemuž slíbil, až k létům přijde, klisnu nebo 12 kop, a kdyby k místu poctivým oženěním přišel z vůle boží, výpravu nebo 5 kop. Vedle toho uvolil se Pavel chovati matku svou u sebe až do smrti a odváděti jí 6 korců pšenice, 5 korců žita, 2 záhony konopí. Vedle toho vymínila si krávu, 3 roční telata, které měly se pásti na pastvě hospodářově, a hřebici. Sestra Kateřina vdala se za jakéhosi Bížu z Chrudimi.

R. 1626 ve středu po památce obrácení sv. Pavla na víru rychtář a konšelé z Lánů oznámili, předstoupíce před Jeho Milost Pána a registra purkrechtní, že prodali grunt po Pavlovi Suchánovi za 350 kop gr. Matěji Prichnáčovi, jenž zavdati má 87 kop, a to na 3 termíny J.M., kteréž manželka po nebož. Pavlu Suchánovi skrze soldaty dlužiti si musela. Přídavky byly chudé. Náležely k nim klisna, 2 krávy, 2 jalovice, 2 svině, 3 husy s houserem, vůz, pluh, brány a 30 korců obilí setého na ozim. Jemu rukojmím, že dobrým hospodářem bude a takový závazek že zplna podle termínu vypraví, zůstavil: Adama Brychnáče, otce svého, Jiříka Havlíka, Jiříka Brože a Jiříka Šípa, sousedy ze vsi Lánů.

9. Filip Šmíd mlýn svůj v Lánech v r. 1591 po sv. Pavlu na víru obrácení koupil od Jana Pírky, a to
za 123 kop, který je prodal "vejšeji" o 3 kopy než jej sám měl. zavdal 16 kop a přijal ze srvšků: železnou palici, 2 voškrdy, špic, truhlu, šíto, žebřík, 2 pytlíky, věrtel, násypku, čtvrtci. Šmíd r. 1595 mlýn prodal Jiříku Kotyzovi, který "vymlátiv dříve troje peníze po 3 kopách, což činí 9 kop, obdržel hotově 4 kopy". R. 1597 koupil mlýn Mikuláš Mikšíček, a to se svršky, sviní, kancem, 2 slepicemi, kohoutem rovněž za 123 kop. V r. 1604 na den Pam. sv. Máří Majdaleny koupil mlýn p. Hamza Bořek ze Zabědovic. Mikšíček však vymínil si polovici pšenice, co se naklidí, ječmene korec, avšak sláma všecka měla zůstati ve mlýně a od sklizení mělo se společně zaplatiti. R. 1605 v pondělí po druhé neděli postní koupil mlýn za 150 kop gr. mlynář Jiřík Smrček a k svrškům mu čítáno: vřeteno, špice, pánvice, 4 čepy v hřídeli, 6 zděří na hřídeli, 5 železných čepů, 2 síta, kovaný věrtel a 3 slepice. R. 1605 po památce sv. Matěje koupil mlýn Jan Rovenský za 150 kop a r. 1614 Matěj Pražák.

10. Antonín Zedník zahradu svou koupil roku 1589 od Jana Pírky za 16 kop. Závdavkem dal 5 kop. V chalupě zůstalo po Anně Antonce 4 polštáře a spodnice o jednom povlaku, svrchnice o dvou povlacích, kožich plátnem pošitý, sukně planderka, jarmara pro šaty, kolárek prošitý a 2 truhlice v komoře. Z toho na díl Antonína Zedníka vydány 2 polštáře a truhla. Ostatek náležel dětem po Matěji Machačovi.

11. Václav Zalabák grunt svůj koupil ve středu po sv. Matěji roku 1572 od sirotků nebož. Zikmunda Hodka: Jana, Anny, Mandaleny, Elišky, Erazima a Doroty za 325 kop. Zavdal 70 kop a zavázal se Janu dáti klisnu nebo 8 kop, Alžbětě 2 krávy, truhlu, truhlici, šaty choděcí, jak na děvečku náleží, a kdyby k vdání přišla, má ji výpravu učiniti. Svrškové v chalupě byli: 4 klisny, 4 dojné krávy, 2 jalovice, svině plemenná, 3 roční prasata, 10 ovec, 3 husy s houserem, 12 slepic, 2 vozy, dvoje brány, pluh, řetěz, pila, motyka, sekera, vidle k hnoji a senu, kopáč. Ze zbroje: přední kus, voboječek, piklhaub, ručnice, voštíp. V prvé středě v postě r. 1609 na místě sirotků Jana, Anny, Pavla, Adama a Ludmily ujal od Hamzy ze Zabědovic grunt syn Václavův Matěj a to za 325 kop. Leč r. 1611 od sirotků ve středu po památce Nového léta ujal grunt Petr Řehák rovněž za 325 kop. Převzal 4 korce setého ovsa, korec pěkného hrachu víky, 1 korec prosa k setí, 2 korce semene k setí, 8 mandel ječmene v slámě a hrachu 2 vozy.

12. Petr Horáček r. 1554 v pátek po Obětování Panny Marie koupil grunt od Zuzany Vašíčkovy za 77 kop. Vašíčková při kupu vymínila si 2 krávy, 2 ovce, volče a tele, což patřiti mělo dceři Markytě, až k letům přijde. R. 1603 grunt od bratří a sester svých a mateře ujal Jiřík, syn neb. Petra Horáčka za 90 kop, na které zavdal ihned 15 kop.

13. Mikuláš Havlíček koupil statek svůj v r. 1580 od Markety, mateře své, manželky to Havla Havlíčka, sester a bratří svých, Jana, Adama, Jakuba, Anny a Kateřiny za 300 kop. Ze svršků přijal klisnu, hřebici, 10 ovec, díži, vidle, řezačku atd. Matka si vymínila, aby jí syn, pokud živa bude, zaséval svým semenem 10 záhonů žita, 10 záhonů pšenice, 4 záhony ječmene, 4 záhony hrachu, 4 prosa a měl ji chovati krávu, šest ovec, prase a hus. Protože Jan a Adam Havlíčkové z gruntu ušli, byli zbaveni svého dědictví. Po Janu zůstal sirotek Martin. Ten, protože na cizích gruntech byl zplozen, byl od dědictví odstaven. Jakub umřel v Bylanech a dědic Jiřík dostati měl 7 kop. Anna provdala se za krčmáře morašického. R. 1619 grunt ujal Mikulášův syn Jiřík od Anny matky své, a sester a bratří svých, Evy, Doroty, Jana, Kateřiny, Václava, Alžběty a Anny za 300 kop. Zavdal 75 kop. Přejal 3 klisny s nádobím, 2 krávy, 2 vozy s potřebami atd. Synové ze svršků dostati měli po klisně, dcery po dvou kravách a dvou telatech, z nichž jedno mělo býti roční, druhé letošní, což všecko zůstati mělo za matkou. Sestry Eva a Dorota r. 1619 ze statku byly již vybyty. Jiřík matku měl u sebe chovati až do smrti a měl ji odváděti 4 korce žita, 4 pšenice, 2 ječmene a jejím dvěma kravám měl přáti pastvy se svým dobytkem a krmiti je svým obrokem.

Jan, bratr Jiříkův, ještě za života otcova v r. 1617 stál před právem městeckým. Purkrechtní kniha
o tom vypravuje: R. 1616 1. září Jan, syn Mikuláše Havlíčka, poddaný p. Myslibora Hamzy, Bořka
ze Zábědovic, těžce poranil dvojctihodného kněze p. Jana Mystotoka Kozelského až k chromotě a o zdraví ho připravil, k čemuž sám se přiznal. I dán byl Jan do Heřm. Městce do vězení. Leč na přímluvu pp. purkmistra a rady kněz Janovi odpustil a žádal, aby se podobného více nedopustil.
Za to na lékaře jemu nebo manželce dáno 50 kop, a to na 3 termíny: 1. r. 1616 na den sv. Viktora, 2. při památce hromnic r. 1617 a 3. o sv. Jiří téhož roku. Havlíčkovi z Lánů rukojmím byl Jiřík Brož, Jan Gabriel, Jiřík Tomáš. To všecko stalo se za přítomnosti Petra Krištofa Kapouna ze Svojkova a na Zaječicích, Albrechta Hilbranta Lukavského z Lukavce, Jana Zapského ze Zap a purkmistra a rady Heř. Městce.

14. Adam Vřešták ujal grunt r. 1585 v pátek po Božím vstoupení, a to od matky Anny a od bratří a sester svých Kateřiny, Petra, Jana, Šimona, Doroty. Ujal 4 klisny s dvěma hřibaty, 2 telata, svini, vepře, 2 malá prasata, kosu, hrabici, kotel k praní šatů, kotlík na ryby, díži atd. Matka vymínila si s ním býti na gruntě s dětmi a choditi k jeho stolu, dokud by se jí líbilo, a směla chovati si krávu, 2 ovce, 2 slepice a husu. Syn prvého roku zasévati měl matce pšenice a žita po 6 záhonech a každého roku dalšího po 5 záhonech, a na zahradě vaření 4 záhony, kdež by si vybrala, dokud by stavu svého neproměnila. Sestře Kateřině měl dáti jalovici, Petrovi, Janu a Šimonu po hřebici nebo 6 kopách a Dorotě krávu a výpravu nebo 5 kop. Petr v r. 1598 sběhl i připadlo vrchnosti po něm 14 kop 6 gr.

15. Jan Kabrielův grunt svůj ujal v roce 1589 v pátek po smrtelné neděli od svého otce za 20 kop, na které zavdal 35 kop. Otec s Kateřinou, manželkou svou, vymínil si 10 záhonů pšenice i žita, kde by se mu líbilo, na zahradě 2 záhony zelí, konopí záhon i mrkve, místo u jeho stolu i s manželkou, a to všecko až do své smrti. "A jestliže by on, Jan, rodičův svých nešanoval, nebo jich sobě lehce vážil, tehdy aby ten statek svrchupsaný zase na ně připadl, a oni aby ho užívati směli jako kdy prve, a on, co by jim za ten statek dal, aby o to všecko přišel. Hospodář vedle toho bratru Mikuláši vydati měl hřebici nebo 5 kop gr. Otec hospodářův zemřel r. 1592 i připadla veškerá spravedlnost na jeho manželku.

16. Jakub Habrovec ujal r. 1588 v sobotu po památce Zvěstování P. Marie zahradu po sirotcích Václ. Krejčího: Kateřině, Jiříkovi, Dorotě a Kateřině matce za 35 kop, zač zavdal 6 kop, z čehož Matěji krčmáři zaplaceno 24 gr., Kašparovi do Chrudimě 20 gr. a Horáčkovi do Lánů 1 kopa gr. R. 1614 ujal za 25 kop gr. chalupu syn Jakubův Jan. Ježto však ničeho neskládal, koupil ř. 1618 v pondělí po neděli květné zahradu Václav Pekař, jinak Hruš, za 25 kop. 6 kop položil hned a o ty rozdělili se nápadníci.

17. Bořetický mlýn v roce 1580 ujal Filip Mlynář od Jana Mlynáře za 120 kop, nač zavdal 50 kop. Převzal přídavkem 2 korce setého hrachu, 2 ječmene, 1 prosa, slepici s kohoutem, 5 hus, 2 voškrdy, špic, věrtel, násejpku, žíněné sejto, řečici, měděný hrnec v kamnech, 4 zdéře na hřídel, 4 železné čepy, volejní klady s nárazem . . .   Registra pardubická v r. 1590 připomínají ve mlýně Bořetickém loupež. Vloupal se totiž ve středu po památce sv. Kateřiny do mlýna Jan Halík z Řísut, Martin ze Srdova, Martin Syksák a Pavel, poddaní pp. Kolínských, mlýn vydrancovali, palicí starou ženu ve mlýně zabili a zotvíravše truhly šatstvo pobrali, zač dáni jsou v Pardubicích k právu útrpnému, byli, "jak se na zloděje sluší" zaškrcení. Později mlýn spravovala mlynářka. Ta však neřádně se jest chovala, proč katem r. 1582 ztrestána byla. Toho roku, poněvadž nebylo ve mlýně hospodáře, peníze se nekladly. I učinil počet Matěj, rychtář, a to pro opatření sirotků. I našlo se, že mimo vydání zůstává za rychtářem 6 gr. bílých, kteréžto byly dány sirotkům.

18. Krčmu v Lánech r. 1601 po neděli družebné koupil Jan, syn Machanův, a to od sirotků pozůstalých po Matěji krčmáři, jménem Matěje, Jiříka a Doroty, za 37 kop. Předána mu byla: kráva, 2 stolice, korec prosa, 5 slepic s kohoutem, 2 stoly, hubatka. Jan zavdal 14 kop. Jan zemřel roku 1601 po památce Obětování Páně. I oznámil rychtář lánský, Mikuláš Havlíček, a Matěj Bělehradský, že zůstávají po Matěji krčmáři 2 jalovice, z nichž jedna jest u Matěje Bělehradského a druhá u Jiříka Kozy v Stolanech. R. 1615 ve středu po neděli družebné krčmu ujal Machanův bratr Václav za 30 kop.

Při soudech konaných v Morašicích jmenováni byli i kostelnici, hajní, dohlížitelé k ohňům, lukám,  rybníkům,  ovšem i rychtář a konšelé.  Ze zachovaného originálu z r. 1618 patrno, že t. r.
v pondělí po neděli Květné při soudu tom v Lánech jmenován rychtářem Jiřík Brož, konšelem Jan Machan, Matěj Bělohradský, Jan Gabriel a Jan Kaplan. Kostelníky byli Jiřík Šíp a Jiřík Tomášek. K rybníkům dohlíželi: Jiřík Horáček, Jiřík Šíp a Petr Řehák. K ohňům Adam Vřešták a Petr Řehák. K lukám dohlíželi Matěj Pražák a Jan Kubelka.

Hospoda v Lánech r. 1714 byla jediná. Byl v ní Jiřík Remejs, jenž měl 4 strychy pole a dva věrtele zahrady. Robotu nekonal, ale platil do důchodu 6 zl. ročně. Místo to bylo ceněno za 100 zl.

V r. 1654 připomíná se v Lánech 10 sedlákův a to Jan Vrchota (65 korců), Jan Vrba (75 korců), Jiří Kabeš (44 korců), Václav Tomášek (70 korců), Vít Vašíček (70 korců), Tomáš Vřešták (60 korců), Václav Starý (64 korců), Jan Hubáček (75 korců), Jan Němec (65 Korců), Jan Maryško (90 korců), 3 grunty byly rozbořeny, a to Machovský (75 korců), Kačerovský (60 korců), Horáčkovský (44 korců). Vedle těch byli v Lánech ještě 3 chalupníci.

Pole u Lánů byla tehdy v poloze: Na vrchách, Na pušicích, Za zahradama, U bořetického mlýna, Doly pod strouhou, v Kozojedech.

Roku 1790 měly Lány 33 č.,  r. 1826 54 s 381 obyvateli,  r. 1833 55 č. s 464 ob. a  r. 1910 72 č.
s 486 ob.

 

zdroj:  CHRUDIMSKO A NASAVRCKO, díl IV. PREHISTORIE A HISTORIE OBCÍ NA CHRUDIMSKU, VYDÁNO 1926

 

 

KOZOJEDY

Dnes sluje tak samota o 4 domech a 27 ob., z níž část patří k Lánům a druhá (2d. 11 ob.) ke chrudimské čtvrti Janské. Samota ta má své jméno po Kozojedské tvrzi, která stávala na lukách mezi Markovicemi, Stolany a Pouchobrady pod mlýnem Červencem. Okolo tvrze byl příkop asi 12 m široký a násep asi 3 m vysoký, kterým vedla na straně strouha. Tou v čas potřeby napájel se z blízkého rybníčka příkop, jenž tvrz obkličoval. Na místě tomto našla se při kopání železná sekera, množství střepů, polovice paty románského sloupu, nádobka z bělošedé nepálené hlíny, bronzová noha podobná lví noze a j.

Tvrz měla toliko okrouhlou věž, jež byla z kamene. Místu, kde stávala, říká lid dosud "Na hrádku" a louce hned vedle valů "Na dvořišti", poněvadž tu kdysi stával kozojedský dvůr.

Místo toto bylo rodištěm poboční linie rytířů z Kozojed, z nichž nejstarší jest znám Vlacheň, jenž se připomíná r. 1318. Brzo potom poplužní důr kozojedský s 2 lány polí a 4 kopami platu patřil za krále Václava z polovice Mikšovi z Čankovic a druhé Ondřejovi, faráři v Landškrouně. Po smrti jeho právem odúmrtím připadla polovice ta králi Václavovi, jenž ji udělil Předvojovi z Vražného. Od něj koupil tuto část Kozojed Mikeš z Čankovic za 50 kop a tak byl majitelem celého statku.

R. 1440 čteme ve smlouvě o zemském míru 4 spojených králů v Čáslavi jméno Mikuláše z Kozojed, který tuto podepsal společně se svými sousedy Křížem z Pouchobrad, Litkem z Rozhovic, Jetřichem z Blata, Janem z Dolan, Adamem z Libanic a j.

R. 1454 činí se zmínka o Janu z Kozojed, jenž zapsal se s bratrem svým Jiříkem z Pouchobrad o dědiny v Přestavlcích a Třešicích.

V první polovici 16. stol. náležely Kozojedy k zboží Morašickému, ale byly již v troskách. Majitelem zboží toho byl tehdy Burian Anděl z Ronovce, který prodal zboží to v r. 1544 v sobotu po sv. Vítě Mikulášovi Štítnému ze Štítného.

V zemských deskách připomíná se tehdy "v Kozojedech tvrz pustá s pastvinami, lesy, porostlinami, rybníkem, haltýřem a sádkami"  Jedna půlchalupa Kozojed náležela k Medlešicům, ostatní k Morašicům a posléze k Heřm. Městci. Dle přiznávací tabelly z r. 1749 půlchalupník robotoval u Medlešic  2 dni v týdnu a v čas žní 3 dni, ale vrchnost jej za to živila.

 

 zdroj:  CHRUDIMSKO A NASAVRCKO, díl IV. PREHISTORIE A HISTORIE OBCÍ NA CHRUDIMSKU, VYDÁNO 1926

13. 12. Lucie

Zítra: Lýdie

Úřední hodiny

Pondělí 18 - 20 h

Jaký vánoční stromeček letos máte?








Od 11. 12. 2018 18:06 celkem hlasů: 4

Návštěvnost stránek

120093